Aktuálně

Rozhovor s Ing. Karlem Kapounem

Čt 25.února 2016

 Ing. Karel Kapoun je naším zastupitelem již páté volební období. Není od věci připomenout, že pokaždé za stejnou stranu. Nikdy ale nebyl jenom politikem, ale i sportovním funkcionářem a tak nám snad řekne něco zajímavého i z této oblasti svého života.

Jestli si na politicích obecně něčeho vážím, tak je to právě nepřevlékání kabátů. Paměť lidí se stejně ošidit nedá. V čem se program vaší strany nejvíce liší od jiných?

Trochu jste mne zaskočil, tak závažnou úvodní otázkou. ČSSD je nejstarší politickou stranou u nás a vždy hájila zájmy lidí práce. Pocházím z dělnické rodiny, a i když jsem vystudoval vysokou školu, ty kořeny ve mně zůstaly a proto bych ani nemohl být v jiné straně. Myslím, že bych velmi podceňoval naše čtenáře, kdybych zde vyjmenovával programové priority ČSSD. Ale budiž - i na komunální úrovni se snažíme hájit zájmy sociálně slabších, zdravotně postižených, důraz klademe na kvalitní zdravotní péči o občany, dobře fungující předškolní a školní výchovu a bezpečnost občanů. V těch prioritách se někdy možná s ostatními stranami potkáváme, ale to je jen dobře.

Politické strany se proti sobě možná až příliš vymezují a být v opozici určitě není úplně jednoduché. Je to ve skutečnosti opravdu tak černobílé?

Čím vyšší politika, tím se strany vůči sobě více vymezují. Na té nejnižší, komunální úrovni, se většinou více hledá konsenzus a strany se snaží domluvit, protože její členové se navzájem dobře znají a voliči dobře znají je. Také je to tím, že se zde častěji řeší problémy, které přinesl život ze dne na den. Ale všechno je o lidech, takže mnohde v obcích je to horší než ve sněmovně.

Rozhodnutí, které zastupitelstvo přijalo k převodu zámku na město, bylo asi vítězstvím i kompromisem. Zámek nespí, jen náklady a výnosy jsou trochu v nepoměru. Jak se na to rozhodnutí díváte dnes?.

Není žádným tajemstvím, že jsem hlasoval pro převzetí zámku, protože si především nepřeji, abychom měli uprostřed města brownfield. Město je v současné době asi jediným subjektem, který může i do budoucna zajistit jeho údržbu a smysluplné využití. Myslím, že paní starostka a i většina zastupitelstva a občanů, si přeje jeho obnovu a postupnou realizaci jeho využití pro potřeby města a zvýšení atraktivity nejen Doks, ale i celého regionu. S převzetím zámku jsme na sebe vzali i obrovské břímě financování tohoto projektu. Náklady budou vždy převyšovat možné příjmy. Úkolem vedení města je tedy, aby rozdíl mezi výdaji a výnosy byl co nejmenší a vliv na běžné hospodaření města se minimalizoval. Nyní jsme na začátku a nepoměr je zatím výrazně na straně výdajů, což se však dalo očekávat.

Od zastupitele až k židli senátora, to jsou dva krajní body Vaší politické kariéry. Když jste byl zvolen do dokského zastupitelstva poprvé, jak jste si tehdy představoval svoji politickou budoucnost.

Mohu Vás ujistit, že nejsem povahou kariérista a že jsem na každý stupínek své politické kariéry stoupal s pokorou a vážil si přízně voličů. Také jsem nikdy nebyl žádná „rychlokvaška“ a všechny stupínky jsem si poctivě odpracoval, tzn. od obecního zastupitele, krajského zastupitele, místostarosty města až po senátora. Dnes jsem zase tam, kde jsem před osmnácti lety začínal, jsem bohatší o všechny ty zkušenosti, ale bohužel, i starší. Odpovídající potenciál zkušeností, zájmu o věci veřejné a snahu řešit problémy ve prospěch občana, to je co mohu nabídnout svým voličům i nadále.

Po změně volby prezidenta možná uspěje i návrh na zavedení přímé volby starostů. Co si o tom myslíte?

Přímá volba je jedním z pomyslných vrcholů demokracie. V České republice se tento způsob  aplikuje v senátorských volbách a nyní i v posledních volbách prezidentských. Jinak ve všech ostatních volbách je používán princip zastupitelské demokracie a myslím, že by to tak mělo být i nadále. Opravdu jen stěží by se dalo porovnat postavení prezidenta a starosty volených přímou volbou. Starosta je totiž přímo závislý na rozhodování zastupitelstva a rady obce, a pokud by neměl jejich podporu, asi by v té funkci dlouho nevydržel. Troufám si tvrdit, že tato změna by byla velkým zásahem do legislativy na všech úrovních státní správy i samosprávy a nepřinesla by nic mimořádně pozitivního.

Poslanci a senátoři mají kvůli kontaktu s voliči, svoje kanceláře. Zastupitele můžeme oslovit na ulici, případně mu zavolat nebo ho „odchytit“ před jednáním zastupitelstva. Co říkáte na nápad, najít pro zastupitele jednu volnou kancelář, která by v určených dnech či hodinách fungovala jako kontaktní místo?

Možná v nějakých velkých městech by tento nápad stál za úvahu, ale v těch menších by se zcela určitě minul účinkem a jen by se zbytečně vynakládaly prostředky na jejich realizaci. Dnes v době prudkého rozvoje IT techniky a sociálních sítí lze řadu podnětů vyřešit tímto způsobem, a pokud by to nestačilo, tak se lze účelově sejít kdekoliv.

Co Vám v životě politika dala a co naopak vzala?

Politika není jednoduché „řemeslo“. Otevřela mi možnost podílet se na rozhodování o zákonech a normách, které slouží lidem této země a umožnila osobní setkání se zajímavými lidmi a osobnostmi, které obyčejný člověk vidí jen v televizi. Na druhou stranu mi vzala část mého soukromí, kdy jste pod drobnohledem veřejnosti, médií, politických oponentů a nemáte tolik času na rodinu a své koníčky.

Velký kus svého života jste byl fotbalovým funkcionářem. V každém sportu je důležité vítězství, ale ještě podstatnější je férová hra. Sportovci to vědí, ale jak jsou na tom politici? Komu byste udělil, nebo naopak v žádném případě neudělil, cenu fair play?

 Bylo by fajn, kdyby se v životě hrálo jen fair play. Sport to má jako svou mantru a víme, jak těžce se potýká s jejím dodržováním. Proto aplikovat pravidla fair play ze sportu do „prohnilé“ politiky je ještě mnohem nesnadnější. Dnes může být v politice někdo vyzdvihován pro své ctnostné chování a zítra bude na pranýři. Jen čas ukáže, kdo by si to opravdu zasloužil. Proto to, prosím, ode mne nyní nechtějte. Myslím si, že v politice by stačilo, kdyby se každý držel pravidla – chovat se a rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Vaše životní tempo je dnes určitě volnější, než bývalo. Čemu především se v současnosti věnujete?

Od poloviny října loňského roku jsem starobním důchodcem. Vypadl jsem z toho hektického politického kolotoče, ve kterém jsem byl od počátku nového tisíciletí a opravdu se mi změnil život. Najednou nikam nespěchám, vše si mohu lépe připravit a více si věci promyslet. Až mi někdy ta předchozí monotónnost vstávání a pracovních povinnosti chybí. Snažím se udržet si své koníčky, tj, funkcionaření a rozhodcování ve fotbalu i sportu obecně, stále jsem činný v ČSSD, ale ze všeho nejvíce se zajímám jako zastupitel o záležitosti našeho města. Nesmím v tom výčtu zapomenout na svou ženu, rodinu, vnoučata a starost o rodinný dům.

Názor, že dnešní doba nestojí za nic, je až příliš častý. Z Vašeho osobního pohledu, bude zítra líp, nebo naopak, lépe už bylo?

Žijeme v zemi, kde více než 70 let nebyla válka a já doufám, že má rodina, děti, vnoučata a další generace budou v míru žít i nadále. Proto si važme toho, co máme a žijme svůj život naplno. Pak si budeme moci říct, že se nám žije dobře!!

Myslím, že touto odpovědí můžeme náš rozhovor ukončit. Za naše čtenáře Vám děkuji a přeji ještě hodně dobrých let nejen v politice a sportu, ale i v rodinném životě..

Zdroj: Dokský zpravodaj