Aktuálně

A kam se poděl člověk? Sociální politika v České republice po vládě pravice tápe

Čt 3.října 2013

Poslední roky pravicových vlád ze sociální politiky zcela odstranily člověka. To je zásadní chyba – protože v čele sociální politiky by vždy měl být především člověk a jeho konkrétní příběh, osud, potřeby.

Namísto toho pravicové vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase nahradily člověka číslem, jeho potřeby statistikami, a jeho osud potom rozpočtem. Je to smutné – na bohapusté utrácení bylo, na pomoc těm, kdo ji potřebovali, nikoli. Miliony a miliardy korun se ztrácely v nesmyslných projektech, zatímco rostlo sociální napětí (a to nejen v několika oblastech, jak to nezřídka prezentují média).

Je-li před Sociální demokracií v rámci budoucího uspořádání vlády skutečně nějaká výzva, pak je to právě návrat člověka do centra pozornosti a sociální politika realizovaná s ohledem na něj. Náprava sociální politiky potom musí spočívat ve změně přístupu státu ke svým obyvatelům. Recept je jednoduchý – přestat utrácet za zbytečné a drahé projekty, jakými byly například sociální karty, které daňové poplatníky stály desítky milionů korun a přitom by v žádném případě nepřinesly zlepšení kvality jejich životů. Připravit takový systém, který dovolí dosáhnout na sociální či zdravotní příspěvky těm, kteří to opravdu potřebují, a přitom zamezit jejich zneužívání a podvodům. Zabránit situacím, kdy vážně nemocní nedosahují na finanční podporu, kdy jsou odebírány příspěvky na péči těm, kteří se i přes nepřízeň osudu snaží postavit svému hendikepu.

To vše jsou naštěstí věci, které lze při troše dobré vůle a snaze změnit poměrně rychle. Mnohem obtížnější bude zvrátit pohled široké veřejnosti a její přístup k sociálním tématům. Pravicovým politikům se podařilo udělat z každého, kdo se dostal do složité životní situace podvodníka, který vysává peníze všech ostatních. Většinová společnost přestala mít pod tímto vlivem pochopení, ale i soucit s těmi, kteří jen neměli tolik štěstí či šancí, jako my ostatní. Je na náš všech změnit atmosféru. Je na nás všech stát se opět společností, kde jednomu záleží na druhém, společností soucitnou a empatickou, pro kterou slova jako pomoc a spolupráce nejsou jen prázdnými pojmy. Vytvořme takovou společnost, ve které se ti, kterým se nedostává, nebudou muset stydět, takovou společnost, která se o tyto lidi postará a bude se snažit vrátit je zpět do produktivního života, ve kterém budou schopni postarat se sami o sebe. Možná stejnou pomoc budeme jednou potřebovat my sami.
 
Mgr. Martina Rosenbergová, místopředsedkyně KVV ČSSD Liberecko a primátorka Statutárního města Liberec