Česká strana sociálně demokratická, ČSSD, Liberecký kraj

Česká strana sociálně demokratická

Liberecký kraj

Aktuálně


Eutanazie ano či ne?

Út 28.června 2016

Vládou po delší době rezonovalo téma eutanazie. Tedy ukončení vlastního života na žádost nevyléčitelně nemocného pacienta. Téma je to velice rozporuplné, a i když vláda návrh na uzákonění eutanazie dle mého předpokladu odmítla, jsem velice ráda, že se o něm diskutuje.
 
Je velice těžké přiklonit se k zastáncům či odpůrcům, na obou miskách vah je mnoho pro i proti. Podle mého názoru by ovšem člověk, který například v poslední fázi nemoci již jen trpí, měl mít možnost rozhodnout o svém odchodu. V době, kdy je již zřejmé, že jeho zdravotní stav je nezvratitelný, by mu mělo být umožněno ukončit jeho trápení a dovolit odchod, na který bude připravený, bude s ním smířený a bude ve stavu, kdy je ještě schopen rozloučit se relativně při síle se svými nejbližšími. Měl by mít možnost volby. Protože ta patří k základním lidským svobodám.
 
Někdo může namítnout, že jednou z možností je v dnešní době sebevražda. Ovšem to já nepovažuji za způsob poplatný dnešním medicínským možnostem. Člověk, který se k takovému činu odhodlá, musí být nesmírně zoufalý a tomu poslednímu kroku musí nutně předcházet fáze nepředstavitelného emočního vypětí, psychicky vyčerpávající, plná strachu a obav z bolesti, ze strachu, kolik bolesti způsobí svým blízkým… Protože je určitě mnohem těžší se svému okolí svěřit s plány na sebevraždu, než v poklidu a smíření s nimi probrat rozhodnutí o asistované sebevraždě či eutanazii.
 
Navrhovaný zákon měl jasně vymezovat případy, u kterých by měla být eutanazie povolena. Šlo by pouze a jen o případy, kdy pacient trpí nevyléčitelnou nemocí, ať již fyzicky či psychicky, a u kterých již není ani ta nejmenší šance na vyléčení. Tvůrci návrhu zákona se z velké části inspirovali v belgické verzi, zemí, kde sbírají zkušenosti již čtrnáct let. 

I pro mě zůstává mnoho nezodpovězených otázek, a to právě i na základě zkušeností, které přicházejí ze zahraničí.
Například v jakém věku je člověk schopen sám o sobě rozhodovat? Pokud uzákoníme možnost požádat o eutanazii v dospělosti, je fér, když o tu možnost připravíme i rozumově vyspělé osoby, které plnoletosti nedosáhly? I když si jako matka sama neumím představit situaci, kdy by mé dítě trvalo na eutanazii. Mé vědomí by si nedokázalo připustit, že jde o konečný stav, určitě bych se upínala k jiskřičce naděje, i když by realisticky již žádná neexistovala, a s nejvyšší pravděpodobností bych coby zákonný zástupce k eutanazii nesvolila. Jenže mám právo upírat svému dítěti důstojný odchod ze života?
 
Na druhou stranu nelze předpokládat, že všechny rodiny jsou natolik spořádané, že by se jakýmkoliv zákonem dokázalo zabránit jejich manipulaci s těžce nemocnými, nátlaku na jejich smrt. Také rozumím lékařům, kteří se zavázali Hippokratovou přísahou lidské životy zachraňovat, nikoliv ukončovat…
 
Na eutanazii či asistovanou smrt nikdy nebude ve společnosti jednotný názor, nicméně to neznamená, že by se o n í mělo mlčet. Naopak, pojďme o nich diskutovat a hledat řešení, které by alespoň částečně vyhovovalo všem. Byť to bude ještě běh na dlouhou trať…
 
 
Mgr. Lenka Kadlecová